TVRDOST tužek

Kdy sáhnout po H, kdy po B a proč HB zachrání den

Pojďme to finálně rozsekat: co znamená H, B, HB a F, a jak si vybrat správnou tvrdost podle toho, co právě kreslíš – technický výkres, volnou skicu nebo šťavnaté stínování.

• H – Hard (tvrdé): kreslí světle, linka je tenká a čistá, tuha méně špiní.
• B – Black (měkké): kreslí tmavě, sytě, ideální na stínování a výraz.
• HB: zlatý střed. Když nechceš přemýšlet, vezmi HB.
• F – Fine: něco mezi HB a H, drží hezkou jemnou stopu.

Čím víc H, tím tvrdší a světlejší čára.
Čím víc B, tím měkčí a tmavší čára.
HB a F jsou univerzálové, kteří ti odpustí i menší přitlačení.

Tvrdé tužky (H řada): přesnost, čistota, kontrola

Kdy po nich sáhnout: technická kresba, konstrukce, náčrty s jemnou linkou, podkres, detaily před inkem.

• H: základní tvrdá – na jemné čáry a čistý podkres.
• 2H–4H: detaily a technické výkresy, čisté linie bez šmouh.
• 5H–9H: ultra jemné a světle "škrtající" čáry – super na přesný podklad, když nechceš, aby šel vidět pod akvarelem či linerem.

Plus: méně špiní, drží tvar hrotu.
Mínus: na stínování to chce trpělivost (a lehkou ruku).

Měkké tužky (B řada): výraz, stín a emoce

Kdy po nich sáhnout: umělecká kresba, skicování, stínování, výrazné čáry, dramatické kontrasty.

• B: základní měkká – běžné skicování a stínování.
• 2B–4B: umělecké kreslení, syté stíny, rychlá práce s tónem.
• 5B–9B: temné, hluboké stíny, dramatické plochy.

Plus: rychle získáš objem a výraz.
Mínus: rádo to špiní – tvůj blok, ruce i stůl (ano, znám to).

HB a F: jistota na každý den

Kdy po nich sáhnout: psaní, rychlé skicy, poznámky na cestách, základní kresba.

• HB: go-to tužka. Když nevíš, vezmi HB a svět se nezboří.
• F: jemnější než HB, přesnější linka – krasopis, kontury, drobné detaily.

Tipy z praxe (aneb jak si nezničit skicu ani nervy)

• Papír není jedno: na akvarel/inkoust si hlídej gramáž (ideálně 180–300 g/m²). Na 80 g/m² se s tužkou kreslí v pohodě, ale akvarel ti podepíše druhou stranu (true story).
• Tlak ruky: chceš světlo? Netlač. Tvrdá tužka není razítko.
• Vrstvi: tón vytvářej vrstvením a šrafurou, ne jedním "na tvrdo".
• Ořezávátko vs. nůž: tvrdé tuhy klidně ořezávátkem, měkké Béčka radši nožem – udržíš delší hrot na stínování.
• Gumy: klasická na hrubé věci, kneaded (tvárná) na jemné světelné záblesky.
• Fixace: pokud skica mizí nebo se špiní, fixativ to zachrání.
• Kombinace: podkres H, stín B, kontury liner – kombo co neurazí.
• Cestování: HB + 2B + 4B + malá guma = nejlepší EDC set. Můžeš přidat i F, když chceš jemnou linku.

Jak vybrat správnou tužku (rychlý tahák)

Závěr

Neexistuje špatná tužka. Jen špatné očekávání

Chceš přesnost? Sáhni po H. Toužíš po šťavnatém stínu a emocích? B. A když nevíš – HB to jistí. Testuj, zkoušej, dělej chyby. Ty nejlepší kresby často začínají úplně obyčejnou tužkou… a někdy i špatně vybraným papírem (má zkušenost).